Čištění fasád a prevence znečištění fasád

Čištění fasád a fasádní poradenský servis údržby a prevence znečištění fasád Vám nabízí naše firma Fasádní Servis® v Praze a České Republice. Rozsah našich služeb zahrnuje repase fasád, renovace fasád,  vysokotlaké čištění fasád, parní čištění fasád, čištění fasád suchým ledem, tryskání fasád, pískování fasád, opravy fasád, nátěry fasád, čištění graffiti, anti-graffiti ochrana fasád, impregnace fasád, samočistící ochrana fasád, instalace ochranných systémů proti ptactvu včetně konzultací údržby fasád dle našich interních směrnic ISIS System®.

Fasádní Servis® a jeho hlavním cílem je najít optimální řešení jak udržet čistý a krásný vzhled zateplené či minerální fasády a především prodloužit její životnost. Naše služby naši zákazníci vyhledávají ve většině případů, když mají fasádu zateplenou či se k tomuto kroku chystají, když hledají řešení jak prodloužit životnost fasády více jak 25let a déle a především, když jim záleží na tom, jak jejich fasáda domu vypadá. Naše firma je tento poradenský servis poskytnout dle našich interních směrnic ISIS System®.

ISIS System^® je patentní odborně prováděcí systém a norma pro inspekci, znalectví, čištění, renovaci a ochranu fasádních, minerálních, keramických a kamenných povrchů. ISIS System®  je ochrannou obchodní a řemeslnou patentní prováděcí technologií a slovo ISIS je složeninou anglického významu několika počátečních slov – Inteligent – Surface – Inovative – System (Inteligentní povrchový inovativní systém). ISIS System®  je poslání a garance, které má přispět a pomoci dosáhnout spokojenosti Vás jako našeho zákazníka a především přispět k dosažení co nejvyšší kvality provedené práce a výsledku realizace.

Čištění fasád, mytí fasád a profesionální údržba fasád je díky moderní době a nově vyráběným materiálů je čím dál specifičtější obor s důrazem na odborně prováděcí znalosti fasádních povrchů a materiálového znalectví prováděcí a realizační firmy Fasádní Servis®.  Na základě této skutečnosti disponuje naše firma prostřednictvím zástupců vedení firmy zručnými pracovníky ze středoškolských řemeslných oborů, studií vysoké školy, odborně-realizačních školení u výrobců a odborných institucí včetně školení u specializovaných výrobců a dodavatelů v rámci České republiky, Evropy, Velké Británie a USA.

PROBLÉMY ZATEPLENÝCH FASÁD

• Náchylnost ke špinění a napadení mikroorganismy
• UV záření šisuje barvy a rozkládá pojivo barev a fasádních omítek
• Vysoké tepelné namáhání a ÚV záření vytváří praskliny a urychluje stárnutí fasády
• Čištění fasády a to především opakované tlakovou vodou a chemickými prostředky obrušuje povrch fasády a urychluje její erozi

Náchylnost ke špinění a napadení mikroorganismy je způsobeno především slunečním faktorem a to svitem slunce, kdy se fasádní povrch velmi rychle zahřívá. Jakmile se povrch dostane do stínu, velmi rychle zchladne.  Zateplené plochy mají pak nižší povrchovou teplotu než okolí. V důsledku toho se na nich rychleji usazují prachové částice a kondenzuje vzdušná vlhkost. Proto se rychleji špiní atmosférickými nečistotami a vytváření příznivé prostředí pro usazování mikroorganismů. Náchylnost zateplených fasád k zašpinění a k porůstání plísněmi a řasami je proto jejich přirozenou vlastností.

Vysoké tepelné namáhání a ÚV záření urychlují stárnutí fasády. Je to dáno rychlým střídáním teplot povrchu zateplené fasády a tím vznikající mechanické namáhání fasády. To čase vede k vytváření mikro trhlinek , jimiž do zateplovacího systému proniká voda a prorůstají plísně. Vysoké tepelné namáhání urychluje společně s agresivními účinky UV záření rozpad svrchní vrstvy fasády. UV záření je navíc hlavní příčinou vyblednutí barev fasády.

Rozpad fasády je urychlován čištěním tlakovou vodou a chemickými prostředky. Fasády domů ve velkých městech a v průmyslových oblastech se rychle zanášejí sazemi a další lepivými částicemi z ovzduší. Zejména severní a západní strany fasád zateplených domů často porůstají plísněmi a řasami. Pokud chce vlastník domu zachovat jeho čistá vzhled, musí fasádu vyčistit. Každé čištění odstraňuje mechanickým a případně chemickým působením z povrchu fasády špínu. To se ale nikdy neobejde bez opotřebení povrchové vrstvy fasády. Čištění tak přispívá k erozi povrchové vrstvy zateplené fasády. V případě, že fasáda není čištěna dlouhou dobu, penetruje špína do hlubších vrstev a povrch se nedá vyčistit bez zjevného poškození.

Potřeba soustavné kvalifikované péče přináší vyšší náklady na údržbu avšak také tato péče přináší mnohem delší životnost a trvající čistotu zateplených fasád. Zateplené fasády jsou konstrukčně složitější, než-li fasády bez zateplení. I kvalitně provedená zateplená fasáda proto vyžaduje soustavnou a kvalifikovanou péči.

ČASTÉ CHYBY V PÉČI O ZATEPLENOU FASÁDU

• Stav fasády není pravidelně kontrolován
• K opravě závad se přistupuje příliš pozdě
• Fasáda je pouze vyčištěna a nechá se otevřená a kvalitní ochrany
• Otevřená fasáda podléhá erozi a degradaci

Pokud není stav fasády pravidelně kontrolován, dochází ke vzniku závad – trhliny, odlupující se části fasády, mechanická poškození fasády. Toto je zapotřebí bezprostředně opravit.

Čištění fasády a opravy závad fasád a kontrola stavu fasády se ve většině případů řeší a přistupuje až v době, kdy už se na to nedá tzv. dívat. To je obvykle po 8 a více letech od provedení zateplení. Pak je nutno většinou řešit více problémů:

• Odpadávání fasádní stěrky
• Narušení soudržnosti svrchní fasádní vrstvy
• Penetrace špíny do hloubky bez možnosti 100% odstranění
• Plíseň prorostla do hloubky fasády bez možnosti odstranění
• Pokročilá UV degradace – silné šisování barvy a pojiva fasády

JAK MAXIMALIZOVAT ŽIVOTNOST FASÁDY

• Chránit před UV zářením
• Zamezit před napadením mikroorganismy
• Minimalizovat erozivní dopady čištění
• Minimalizovat tepelné namáhání
• Zjištěné závady opravit bez odkladu
• Provést kvalitní a dlouhodobou ochranu povrchu
• Provést čištění fasády za v času s důkladnou ochranou
• Minimalizovat počet opakovaných čištění fasády ochranným systémem

Doporučujeme Vám tedy  chránit fasádu proti degradujícímu vlivu UV záření lze např. použitím a zvolením minerálních omítek a minerálních barev s minerálními pigmenty a nebo na vyčištěnou fasádu nasadit fotokatalytický ochranný systém proti UV záření -100% ochrana.

Doporučujeme Vám dlouhodobě chránit fasádu proti napadení mikroorganismy prostřednictvím materiálů, které mají přirozeně nižší náchylnost k napadení mikroorganismy (minerální omítkoviny a barvy) nebo zvolit ochranné konzervační a impregnační systémy s dočasnou biocidní ochranou (2-3 roky) nebo dlouhodobé ochranné systémy s fotokatalytickou ochranou (10-15let).

Minimalizovat erozivní dopady na čištění fasády formou zvolení vakuového nízkotlakového hydrodynamického čištění 40-50bar kvalifikovanými ověřenými systémy TURBO FORCE U.S. či MOSMATIC, které nahrazují klasické nevhodné tlakové mytí plochou hubicí vapky. Dále doporučujeme provedení aplikace sanační a zpevňující penetrační impregnace ihned po důkladném vyčištění, která provede zpevnění fasády.

Chránit fasádu proti nadměrnému tepelnému namáhání volbou světlých barev a v neposlední řadě pravidelně kontrolovat stav fasády a zjištěné závady opravit bez odkladu.

ŽIVOTNOST FASÁDY  A FOTOKATALYTICKÁ OCHRANA FASÁD

Fotokatalytické impregnace fasád  provádíme u našich klientů, kteří mají poškozenou štukovou či jádrovou omítku na fasádě či mají poškozené či zkorodované klempířské fasádní prvky nebo jim opadává střešní římsa či okenní špalety. Vykazuje-li Vaše fasáda nějaký z výše zmíněných příznaků, neváhejte nás kontaktovat. Obratem zajistíme revize fasád a navrhneme optimální řešení. Zdánlivě malé poškození může způsobit velké škody a vést k celkové degradaci Vaší fasády!

Impregnace a její zabarvení – kolorování volíme dle druhu a rozsahu fasády a typu fasády. Celková příprava fasády a případné zvolení rozsahu a druhu zásahu do fasády je z časového hlediska velmi těžko specifikovatelnou záležitostí. I v případě nepříliš velkých a zdánlivě neškodných poškození fasády v klíčových místech, jako je střešní římsa, okenní parapety a dalších extrémně exponovaná místa je vždy nezbytné tyto poškození neprodleně odstranit. Každé, zdánlivě neškodné, poškození totiž napomáhá erozi Vaší fasády.

Pokud se voda dostává do omítky fasády – fasádu hloubkově narušuje. Navlhlá fasádní omítka je podstatně náchylnější  k opadávání a daleko snadněji podléhá teplotním a povětrnostním vlivům (zvláště v zimních měsících dochází k popraskání fasádního pláště). Navlhlé místo se pak rozšiřuje postupně po celé fasádě až dojde k její celkové erozi.

Fotokatalytická ochrana fasád a její potřeba

V průběhu užívání zateplovacího systému ETICS dochází k neustálému znečišťování povrchu systému, které se po čase začne projevovat na povrchu fasády negativními vizuálními efekty (viditelné usazeniny prachu na hrubě strukturovaných omítkách, „stékající“ tmavé skvrny, zašednutí nebo černání fasády celoplošně nebo lokálně, apod.). V případě zjištění takovýchto jevů je vhodné neprodleně provést opatření potřebné k jejich odstranění a provést účinné preventivní opatření proti novotvorbě biotického napadení.

ÚV degradace a rozpad fasádního akrylátového či fasádního pojiva, plesnivění fasád vzniká vlivem řas a plísní nebo atmosférickým znečištěním omítky což je obvykle důsledkem prašného prostředí v kombinaci se zvýšenou vlhkostí. Znečištění fasády nesnižuje tepelně izolační vlastnosti systému, avšak vyvolává nepřijatelné vizuální jevy, které zároveň mohou být škodlivé lidskému zdraví. K samotnému vytvoření porostu řas a jejich růstu na fasádě musí existovat buňky řas při zajištění pro ně příznivých životních podmínek. Prostředí kolem nás buňky řas v menší nebo větší míře obsahuje. Ty jsou roznášeny větrem a mohou se uchytit na fasádních plochách. V případě vhodných životních podmínek dochází k jejich růstu  a vytváří se tak jejich viditelné kolonie.

Pokud jsou splněny podmínky pro růst řas, mohou řasy růst nejen na površích zateplovacích systémů, ale téměř na všech základních typech stavebních materiálů (sklo, plast, kov, dřevo atd.). V případě zateplovacího systému ETICS je v důsledku jeho skladby pro růst řas situace specifická. Na tepelně izolačním materiálu je obvykle jen relativně tenká vrstva vnějšího omítkového souvrství. V důsledku izolačního účinku tepelně izolační vrstvy ETICS, umístěné bezprostředně pod tenkovrstvou fasádní omítkou, je omezen přístup tepla z interiéru na jejím povrchu. Tím dochází v závislosti na obsahu vzdušné vlhkosti ke kondenzaci vodních par a výsledkem je poté skutečnost, že se tak na povrchu může vyskytnout vlhkost v takové míře, která je potřebná pro růst řas, plísní a s tím spojené UV degradace fasád. 

Proti degradujícímu působení UV záření z hlediska ochrany fasád je zcela funkční FN povrchová a nátěrová vrstva, která  dokonale chrání podklad před degradujícími účinky ultrafialového záření. Tloušťka této vrstvy je zpravidla 7 – 12 μm. Materiál vrstvy je z 100% anorganický, nepodléhá degradujícím účinkům ultrafialového záření, a co je nejdůležitější, obsahuje více než 90% TiO2 ve formě fotoaktivních nanokrystalů anatasu. TiO2 obsažené v nátěrové vrstvě pohltí a odstíní, v prvních třech mikrometrech její tloušťky, prakticky 100% ultrafialového záření, které na ni dopadá.

Na podklad, na němž je FN nátěr nanesen, proto nepronikne žádné UV záření, které by působilo jeho degradaci. To je velmi důležité pro prodloužení životnosti a funkčnosti nátěrů nebo stěrkovacích hmot vytvářejících na povrchu betonu, fasád atp. ochranné vrstvy, které zamezují, aby do vnitřku pronikala voda a další látky spouštějící a urychlující destruktivní proces eroze. Tyto prostředky obvykle obsahují pojivové materiály, které jsou postupně ultrafialovým zářením obsaženým v denním světle, rozkládány. Po čase pak v důsledku toho stále více ztrácejí svoji ochrannou funkci. Provedením FN nátěru jako finální vrstvy, je možno tomuto degradujícímu působení UV záření zamezit a výrazně prodloužit životnost a funkčnost těchto ochranných prostředků.

Samočistící ochranné fotokatalytické systémy

Počátek fotokatalýzy sahá do šedesátých let minulého století. První zmínka o teorii fotokatalýzy přišla od profesora Michaela Graetzela, působícího na Technické universitě v Lausanne ve Švýcarsku. Teorií fotokatalýzy ověřovanou v praxi se zabýval chemik Akira Fujishima, který pod vedením profesora Kenichiho Hondy na Tokijské univerzitě zpracovával roku 1967 svou disertační práci. Elektrodu z oxidu titaničitého, umístěnou ve vodě, vystavoval silnému světlu. Zjistil, že na elektrodě se začínají vyvíjet drobné bublinky kyslíku, na druhé elektrodě z platiny pak vznikal vodík. Jednalo se tedy o rozklad vody. Po vypnutí světla, vznik bublinek ustal. Fujishima tento jev nazval „fotokatalýzou“.

AMJTJ jako první na světě přichází na trh s novou generací fotokatalytických nátěrových hmot označovanou jako FN®, která vytváří vysoce účinné fotokatalytické povrchy (až stokrát účinnější než u první generace). Autorem vynálezu jsou syn a otec Ing. Jan Procházka, Ph.D., a Ing. Jan Procházka. Podstatou vynálezu je použití zcela nového typu pojiva, které nepotlačuje fotokatalýzu nanočástic oxidu titaničitého ve vytvořené vrstvě. V jejich portfoliu je nový typ suspenze s fotokatalytickým efektem, který dosahuje absolutní tedy stoprocentní fotokatalytické účinnosti, která je shodný s fotokatalytickou účinnosti testovací plochy pokryté čistými nanočásticemi oxidu titaničitého. Pro představu je nutno uvést, že například fotokatalytické nátěry a barvy první generace, založené na silikátových pojivech, dosahují maximálně tří procent fotokatalytické účinnosti. Co se týká fotokatalytické účinnosti, ve vývoji našeho nátěru a multifunkčního povrchu FN NANO® již nelze jít dál.

Zelenání fasád a bujení plísní na povrchu a v povrchu fasád a  fasádních povrchů je 100% zastavena díky stoprocentní fotokatalytické účinnosti a  fotokatalytické reakci, kdy foto katalyzátor (polovodič) absorbuje foton (UV záření).  Výsledkem přechodu elektronů je tvorba děr ve valenčním pásu (volné místo po elektronu), došlo tedy k rozdělení náboje elektron – díra. V této reakci jsou pár elektron – díra silnými redukujícími a oxidačními prostředky. Díky této skutečnosti a patentnímu systému FN NANO® nedochází k UV rozkladu pojiv a vzniku plísní a zelených řas.

„Protože se oxid titaničitý na fotokatalytické reakci podílí jen jako katalyzátor, nespotřebovává se a trvale čisticí efekt  je velmi dlouhodobý. 

Základní fotochemické jevy – oxidace a superhydrofility, čištění vzduchu, samočištění a antibakteriální účinek, všechny tyto vlastnosti lze přičíst dvěma základním fotochemickým jevům, vyskytujícím se na povrchu katalyzátorů za přítomnosti ultrafialového záření, které je součástí nejen přímého slunečního svitu, ale v menší míře i denního světla v interiérech. Jedná se o oxidaci absorbovaných látek – usazených organických sloučenin a mikroorganismů, plynných škodlivin obsažených v okolním prostředí a superhydrofilitu, díky které na povrchu anorganické prachové částice neulpívají, ale mohou z něj být odstraněny snadno např. deštěm. Synergie těchto dvou reakcí je základem použití oxidu titaničitého jako fotokatalyzátoru na povrchy pro konstrukční a stavební materiály.

Oxidace – mnoho organických sloučenin a polutantů, včetně oxidů dusíku a oxidu siřičitého, může být rozloženo přirozeně pomocí UV záření, ale jedná se o proces velmi pomalý́. Fotokatalytické materiály, jako je oxid titaničitý tento proces zcela urychlují. Při oxidaci rozkládá fotokatalyzátor organické materiály, které napadají povrch fasád a konstrukcí.

Samočistící schopnost fasád díky kvalitní fotokatalýze, která ovlivňuje organické složky, jako jsou: nečistoty – saze, oleje, organické částice, organismy – plísně, houby, řasy, baktérie, alergeny = 100% zastavení zelenání fasád a látky znečišťující ovzduší – oxidy dusíku (NOx), oxidy síry (SOx), formaldehyd, prchavé organické látky – benzen a toluen, čpavek, oxid uhelnatý́, organické chloridy, aldehydy, aromatické polykondenzáty, tabákový dým, barviva a dokonce pach z chemikálií = 100% zastavení šednutí a černání fasád.  Po rozkladu se katalyzované částice mění na kyslík, oxid uhličitý́, vodu, sírany, dusičnany a jiné molekuly, které unikají do ovzduší a okolí, kde mají relativně neškodný́ vliv na životní prostředí.

Superhydrofilita je jev, který nastane, když je film TiO2 vystaven UV záření pod velmi malým kontaktním úhlem vody. Na tomto povrchu má voda tendenci rozložit se na plochu místo na kapičky. Vazebná energie mřížky mezi atomem Ti a atomem kyslíku je oslabena vytvořením díry po UV ozáření. Lze tedy předpokládat, že absorbované molekuly vody můžou rozbít vazbu Ti-O-Ti na dvě nové vazby Ti-OH vedoucí k superhydrofilitě. Je zřejmé, že fotokatalytická účinnost je silně závislá na drsnosti povrchu.

Světlem indukovaná baktericidní aktivita TiO2 může být tak použita pro omezení biologického růstu na fasádních površích. Nevzhledné skvrny vzniklé růstem biofilmu způsobují zejména estetickou vadu v místech, kde charakter návrhu nebo poruchy údržby vedou k častému smáčení stavebního povrchu. Fotosyntetické řasy mohou růst pouze v dispozici slunečního světla, proto je fotokatalytická technologie ideální kontrolní metodou.

Početné výzkumy ukázaly, že bakterie typu Escherichia coli může být účinně zničena pomocí TiO2 a UV záření. S rostoucím zájmem o kvalitu života a lidské zdraví se stává použití TiO2 k desinfekci stále důležitější to z hlediska respiračních chorob a virových onemocněních v rámci společných bytových prostor např. panelové domy, bytové domy. Použití antibakteriálního TiO2 při ochranném systém pro vnitřní a vnější prostředí se jeví, jako efektivní způsob, jak snížit počty bakterií na zanedbatelnou úroveň. Bylo zjištěno, že na operačním sále v nemocnici byl počet bakterií na povrchu stěn snížen na nulu a množství bakterií ve vzduchu se výrazně snížilo. Dlouhodobější účinek byl mnohem lepší než použití desinfekčních prostředků – viz. obrázek níže.

Použitím fotokatalyzátoru oxidu titaničitého určujeme zcela nový obor – fotokatalytické ochranné fasádní systémy, které jsou přidanou hodnotou běžným stavebním a fasádním hmotám. Vše se tak děje díky vlastnostem oxidu titaničitého, zejména jeho rutilové a anatasové formy, dále pak fotokatalytické aktivitě TiO2 vedoucí k samočistícímu efektu fasádních povrchů a konstrukcí, jako spolupůsobení jevů oxidace a superhydrofility povrchu s aplikací TiO2 a redukce obsahu znečišťujících polutantů, zejména oxidů dusíku (NOx) (šednutí), fotokatalytické aktivity oxidu titaničitého na fasádních  površích a konstrukcích, kde jedná se o rozklad organického barviva, degradaci plynných složek a odolnost povrchu proti zárůstu bio filmem (zelenání) a v neposlední pohlcení UV záření a zastavení UV degradace fasádních povrchů a materiálů.

Samočistící ochrana fasád od biologického a biocidního znečištění prostřednictvím fotokatalýzy na bázi na TiO2 ve vzdušném a vodním prostředí účinně rozkládá prakticky všechny organické látky na základní minerální oxidy tím, že spouští a urychluje jejich oxidační proces. Produktem tohoto rozkladu jsou molekuly vody (H2O) a oxidu uhličitého  a také menšíc množství dalších minerálních oxidů s jinými látkami, které jsou součásti původní organické molekuly. Pokud se molekuly, nebo mikroskopické částice organických látek, dotknou světlem aktivovaného povrchu fotokatalyzátoru, dojde ke stejnému efektu, jako by byly spáleny a odpaří se.

Anorganické látky – iniciace a urychlení oxidačních procesů fotokatalýzou na TiO2 se vztahuje i k některým anorganickým látkám. Dochází tak například k urychlení oxidace NO na NO2 a následně NO3, nebo CO na CO2. Viry, bakterie, kvasinky, řasy a těla mikroorganismů jsou tvořena organickými molekulami. Pokud se mikroorganismus dotkne světlem aktivovaného povrchu fotokatalyzátoru, spustí se oxidační rozklad organických molekul, z nichž se jeho tělo skládá a dojde ke stejnému efektu, jako by byl spálen. Mikroorganismy jsou usmrceny a jejich mrtvá tla jsou postupně a beze zbytku, fotokatalyticky rozložena. Rychlost a účinnost tohoto procesu závisí na velikosti konkrétního mikroorganismu a fotokatalytickou účinností povrchu, se kterým mikroorganismus přišel do přímého kontaktu. Smrtící efekt fotokatalýzy je označován také jako fytotoxicita.  Fytotoxicita fotokatalytického povrchu působí pouze na mikroorganismy. Organismy s většími rozměry totiž svým tělem zamezí přístupu světla k fotokatalyzátoru a tím fotokatalytický proces zastaví.

Samočistící ochrana fasád a povrchů, které vykazují silný fotokatalytický efekt, vytváří účinnou zábranu proti usazování a růstu mikroorganismů. Biocidní účinek světlem aktivované fotokatalytické plochy je dlouhodobý́ (10 i více let). To je první zásadní výhoda proti chemickým biocidním prostředkům, které jsou proti mikroorganismům účinné jenom krátkodobě. Většina z desinfekčních prostředků přestane proti mikroorganismům působit v okamžiku, kdy jimi ošetřený povrch uschne. Druhou zásadní výhodou povrchů se silným fotokatalytickým efektem je skutečnost, že mikroorganismy nejenom usmrtí, ale také postupně zlikvidují „spálí“ jejich mrtvá těla. Chemické prostředky sice bakterie zabijí, ale jejich mrtvá těla se pak následně rozkládají a zamořují prostředí okolo sebe řadou nebezpečných látek. A konečně třetí zásadní výhodou je fakt, že si mikroorganismy proti fotokatalytickému efektu nejsou schopny, na rozdíl od chemických látek, vytvořit odolnost.

Samočistící fasádní povrchy s TiO2 fotokatalyzátorem vykazují schopnost samy se čistit od prachu, sazí a mikrokapének mastnoty, které se jinak postupně na povrchu stěn, střech a stavebních konstrukcí usazují jako nános špíny. Samočistící funkce je působena dvěma efekty:

1. Fotokatalýzou, která spálí lepkavé organické materiály, jimiž jsou na povrchu přilepeny prachové částice špíny
2. Superhydrofilitou – „druhou významnou vlastností anatasu je jeho fotokatalyticky indukovaná superhydrofilita. Neozářený povrch anatasu má, podobně jako je tomu u jiných oxidů kovů, hydrofobní charakter. Vysrážená vodní pára na něm tvoří oddělené kapičky, které rozptylující světlo, a tím vytvářejí neprůhlednou vrstvu. Působením ultrafialového záření se však povrch anatasu stává silně hydrofilním, vodní kapičky se spojí a vytvoří na něm dokonale průhledný́ molekulární film, po kterém další voda snadno stéká. V důsledku kombinace fotokatalytického efektu se superhydrofilitou pak na povrchu tvořeném TiO2 fotokatalyzátorem neulpívá špína. Její organické složky jsou spáleny fotokatalýzou a anorganické prachové zbytky jsou pak z povrchu snadno odstraněny v důsledku působení deště a větru. Vysoce účinné fotokatalytické povrchy navíc brání zašpinění fasád, zdí a střech v důsledku rozrůstání zelené řasy a plísní.